Aktuálně probíhá přesun stránek na novou doménu.Pat.

 

 

   

Přihlášení  

      

    | 
   

Online uživatelé  

None
   

Prohlášení  

Na těchto stránkách najdete příběhy z různých fandomů, práva na neoriginální postavy jsou vyhrazena jejich autorům, práva na ostatní postavy náleží autorům děl.

Uveřejněné povídky dominantně popisují příběhy mezi postavami stejného pohlaví, uvědomte si to, prosím, než se začtete. Byli jste varováni.

 

   

XXIII. Střípek

User Rating:  / 11
PoorBest 
Details

 

XXIII. Střípek ranního probuzení

 

Severus byl vzhůru první. Žádný div. Pohnul hlavou a ucítil bolest za krkem. Rovněž žádný div. Přesto to tělo v jeho náručí, to tělo, které se k němu tisklo zcela oddaně a nějak ke všem těm kostnatým končetinám pasovalo, bylo přímo hrncem divotvorným.

Věděl, že by se mu měl vymanit. Věděl, že by se měl odsud dostat co nejdál a už nikdy se k tomu důvěřivému tvoru nepřiblížit. A přesně to by také učinil. Kdyby zároveň nezjistil, že… nemůže.

Všechny pochybnosti, výhrady a zápory totiž převážila jedna věc - tohle dítě, tento chlapec se mu odevzdal zcela dobrovolně a on ho přijal. A možná to bylo překotné rozhodnutí, ale když zapátral v paměti a podíval se na to, co se mezi nimi dosud odehrálo novýma očima… musel připustit, že to vlastně nic překotného nebylo.

Harry pro něj v chroptící chýši riskoval svůj život, na plese riskoval svou pověst, když byli sami, riskoval sám sebe a nakonec do té ledové vody skočil po hlavě, aniž by tušil, zda celý ten risk bude za něco stát.

Horké tělo v jeho náruči se pohnulo a do jeho očí se se zatřepotání řas vnořily dvě zelené panenky.

„Neříkej to,“ zašeptal mladší muž a trochu váhavě se pousmál. Naděje, někde tam byla naděje, i když poněkud hlídaná a skrytá.

„Myslíš dobré ráno?“ ušklíbl se Severus.

A Harryho úsměv blaženě rozkvetl. „To můžeš. Ale nic jiného,“ pověděl mu a trochu se protáhl.

Severus se nadzvedl na lokti a shlížel na něj dolů s despektem. „Nemám dovoleno mluvit?“

Harry zavrtěl hlavou. „Víš dobře, co myslím. Neříkej to. Nemá to smysl. Vážně.“

„Nemá? Jak můžeš vědět, že jsem ti nechtěl přednášet o všech zásadách přípravy lektvaru dobrého úsudku?“

Harry přemýšlivě naklonil hlavu na stranu. „Právě, že vím. Jenže by to bylo k ničemu. Mně by to nepřineslo nic, zatímco tobě naopak spoustu frustrace a nadměrnou bolest hlavy.“

„Vskutku? Velmi zajímavé, pane Pottere. Možná jste se v mých hodinách přece jen něco naučil,“ odvětil Severus a v podtónu jeho hlasu zazněla štiplavá škodolibost.

„Měl jste o tom snad nějaké pochybnosti, pane profesore?“ odpověděl stejně Harry.

„Velké, pane Pottere, opravdu velké.“ V těch slovech zaznělo smíření a Harry se usmál.

Protože možná… možná to bude všechno v pořádku.

Zvedl hlavu až skoro k té Severusově a pak zašeptal: „A protože jsme si to tedy dostatečně vysvětlili, mohl bys mi spolu s přáním dobrého rána dát i pusu, na kterou sis zřejmě zakázal i jen pomyslet, co říkáš?“

„Jen pusu?“ zeptal se Severus, jedno obočí pozvednuté.

A Harry se rozesmál a obalil mu paže kolem krku. „Cokoliv. Jen abych se toho dočkal ještě za svého života. Víš přece jak kluzký a vrtkavý v mém podání je…“

„I v mém, pane Pottere, i v mém,“ odpověděl starší muž a pak už splnil, co po něm ten postrach všech učitelů, čarodějů i černokněžníků chtěl.

Dal mu na dobré ráno polibek. A ne jen jeden.

   

Statistiky

Visitors
1680
Articles
1295
Web Links
34
Articles View Hits
3510065
   

Toplist

TOPlist

   

RSS

   

Patolozka.drabbles.cz

patolozka.drabbles.cz