Aktuálně probíhá přesun stránek na novou doménu.Pat.

 

 

   

Přihlášení  

      

    | 
   

Online uživatelé  

Žádné
   

Prohlášení  

Na těchto stránkách najdete příběhy z různých fandomů, práva na neoriginální postavy jsou vyhrazena jejich autorům, práva na ostatní postavy náleží autorům děl.

Uveřejněné povídky dominantně popisují příběhy mezi postavami stejného pohlaví, uvědomte si to, prosím, než se začtete. Byli jste varováni.

 

   

Traktát o množení mimoním

Hodnocení uživatelů:  / 5
NejhoršíNejlepší 
Podrobnosti

Traktát o množení mimoním

Autorka: Patoložka

Fandom Mimoni, Humor, Crack

A/N: Je to hrozná hloupost, já vím, mělo to vypadat jinak, víc… humorně, jenže to prostě nějak… ehm… nešlo. Ovšem vrchní mimoňofil z mého okolí to schválil, takže za to může, jo! :-D

 

ooOoo

 

Traktát o množení mimoním

 

Kevin byl na mimoně vždy tuze všímavým jedincem. Všímal si změn ve svém okolí, rozeznal, kdy byl mráz a kdy hřálo slunce, všímal si toho, když měl jejich kmen pána, i toho, když o něj opět (ano, opět!) přišel, všímal si nálad svých soukmenovců, toho, když byli všichni veselí a plní energie, i toho, když o náladu přišli a zmáhala je nuda k uzalknutí. Všímal si, sledoval, uzamykal do paměti převratné události z jejich života a nikdy nepolevil! Však to i díky němu byli teď mimoni šťastní, zakotvení a na dlouhou dobu před nimi vzkvétala zářivá budoucnost v područí padoucha světového kalibru. Ano. I díky němu.

A proto si představme situaci, před kterou byl náhle Kevin se svou všímavou a bádavou myslí postaven. Po celých staletích nesnází a strádání začalo mimoňů přibývat. Začalo mimoní množení. Vskutku. A to ne jen ledajaké. Nepřibylo jich za poslední měsíce zanedbatelných pár. Ne, kdepak. Byly to rovnou desítky; do stovky zbývalo sotva tucet, pokud mohl věřit svým očím a dopočítal se všechněch prstů. Ale jak se to dělo? Kdo mu to vysvětlí? Však v moři, v jejich přirozeném bydlisku, kde bylo vše tak nějak jednodušší než na této složité souši, už dávno nepřebývali, takže jak přicházeli mimoni na svět tady? Kdo je tvoří? Vyskakují snad z puklin ve zdech nebo se zhmotňují ze vzduchu? Vyrábí je Gru ve své laboratoři spolu s doktorem Nefariem? Nebo si je vysnívá malá Agnes během spánku? Všemu z toho by věřil, ale chtěl vidět důkaz. Takový už byl Kevin. Ano, novátorským teoriím věřit nemohl. Kdepak.

Obcházel starší a ptal se jich. Jenže ti jen rozhazovali svýma malýma rukama. Dotíral na své přátele a vyzvídal tam. Ale ti jen kroutili svými širokými hlavami. Bob se ani během jeho opatrného a stydlivého dotazování nepřestával cpát banány, Dave se dokola nakrucoval v nové sukýnce a máchal kolem prachovkou a Stuart… ach, Stuart… na toho vážně nemohl spoléhat, byl to přece umělec!

Takže suma sumárum mu nikdo neřekl… nic.

Chm.

Trápilo ho to dlouho. Nemohl spát. Nemohl jíst. Oči měl zčervenalé pletenci žil, srdeční rytmus celý povadlý a unylý. Celé dny se nekoupal, ani se nedostal do nějakého průšvihu. A když už si myslel, že je na tom nejhůř ve svém předlouhém životě, zaostřil vrávoraje po ulici na obrysy žlutých postav před sebou a k jeho uším dolehlo:

„Bello papagena, tres bella con la papaja! Wulla tulaliloo?“

Zvedl ztěžklá oční víčka a zamrkal.

Dělo se to.

Opravdu.

Zase.

Stuart se vášnivě tulil k dalšímu nově objevenému žlutému hydrantu, jen aby po chvíli zaškytal, zahihňal se, pak se rozchechtal naplno, otřásl se, jako by ho něco lechtalo a… a najednou se v Kevinově zorném poli jako obyčejné puff rozdělil na dva Stuarty. Velkého a… malého… s úplně malou čupřinkou na hlavě.

Kevin nemohl uvěřit vlastním oběma očím. Vždy si myslel, že je takový pouliční flirt jen zbytečným mrhání časem a jejich přirozeným sexappealem, a zejména teď, právě teď, když potřeboval vyřešit tu sveřepou a zákeřnou otázku mimoního žití! A přitom to bylo tak prosté.

Dělení!

Takový objev. Ještě za staletí o tom bude vyprávět a rýt do kamenných kronik! V hlavě mu to šrotovalo, z obrazů radostné budoucnosti bezmála nadskakoval nadšením, užuž se chtěl ke Stuartovi rozběhnout, aby ho objal a dal mu velkou pusu na tvář, když tu se mimoň znovu zavrtěl a něco mu… vyrostlo z ramene.

Další mimoň.

Pučením.

Kevin naprázdno polkl. Jak to, že na to nepomyslel? Jak předvídatelné! Měl to zkusit. Ano. Ano!

A pak znovu.

Stuart snesl vajíčko. To se rozkřáplo a vycupitala další žluťoučká postavička.

Kevin strnule stál a hleděl na to, jak druhý mimoň předvedl snad všechny způsoby množení známé od jiných druhů obývajících Zemi včetně mořských koníků.

Až zbývalo jen…

Malými mimoni se to kolem nich hemžilo, dokola obletovali svou mamičku, načež se jako na povel rozutekli do všech stran, aby zahltili svět…

A pak, když si Kevin myslel, že už nic dalšího nepřijde, když dovolil svým plicím, aby vypustily vzduch, se Stuart s úsměvem otočil a vložil na něj pohled svého jednoho velkého oka.

O-ou. Po ka?

Helpa!

 

El FIN

 

Stuart

   

Statistiky

Návštěvníci
1607
Články
1295
Odkazy
34
Počet zobrazených článků
3311001
   

Toplist

TOPlist

   
   

Patolozka.drabbles.cz

patolozka.drabbles.cz