Aktuálně probíhá přesun stránek na novou doménu.Pat.

 

 

   

Online uživatelé  

Žádné
   

Prohlášení  

Na těchto stránkách najdete příběhy z různých fandomů, práva na neoriginální postavy jsou vyhrazena jejich autorům, práva na ostatní postavy náleží autorům děl.

Uveřejněné povídky dominantně popisují příběhy mezi postavami stejného pohlaví, uvědomte si to, prosím, než se začtete. Byli jste varováni.

 

   

A Ghostly Boy – Přízračný chlapec

Hodnocení uživatelů:  / 14
NejhoršíNejlepší 
Podrobnosti

Fr

A Ghostly Boy – Přízračný chlapec

Autor: lastcrazyhorn; Překlad: Patoložka; Beta-read: Sitara

Angst, Hurt/Comfort

https://www.fanfiction.net/s/9205421/1/A-Ghostly-Boy

Popis příběhu: Severus Harryho sice zachrání před Dursleyovými, jenže je příliš pozdě.

 

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended. This fanfiction was written by lastcrazyhorn, czech translation was created by Patolozka.

 

ooOoo

 

A/N: Povídku jsem uveřejňovala těsně předtím, než došlo k bombardování bostonského maratonu. Doufám, že jsou všichni v pořádku. Povídka je věnovaná všem postiženým.

 

PP: Nedávno jsem hledala obrázek se Severusem duchem. Jenže místo obrázku se mi do vyhledávače dostala tato povídka. Musím se přiznat, že jsem po dočtení doopravdy slzela. Ale protože je to povídka krásná, tak jsem ji prostě musela přeložit…

Děkuji Sitaře, že se ujala betace. Přece jen, takový typ povídek tu časo neuvidíte.

 

Přízračný chlapec

 

Stačil jeden vystresovaný letaxový hovor od Arabelly Figgové a Severus Snape a Albus Brumbál už uháněli do domu Dursleyových. Našli tam škodolibě se tvářícího Dursleyho a osmiletého Harryho, který byl sotva naživu. Chlapec vypadal, jako by z něj vytloukli duši, byl jen něčím o něco víc než pytlem zkrvavené kůže pevně napjaté na souboru kostí.

 

Severus nechal Brumbála, aby si na Dursleyových vybil svůj hněv, odnesl Harryho k Arabelle a okamžitě se s ním odletaxoval na ošetřovnu v Bradavicích. A od té doby do chlapcova ztýraného tělíčka spolu s Poppy Pomfreyovou lili lektvar za lektvarem. Jenže to nebylo dost.

 

Prostě to nebylo dost.

 

A tak za závěsy vytvářejícími soukromí seděl právě teď Severus u postele Harryho Jamese Pottera, umírajícího Chlapce-který-přežil. Chlapec měl už modré rty a špičky prstů a každý jeho nádech zněl hůř než ten předchozí. Severus věděl, že nebude muset čekat dlouho.

 

Natáhl ruku k té tenké mozolnaté dlani před sebou a jemně kolem ní sevřel prsty. Neočekával, že by chlapec jeho stisk opětoval, a díval se s leknutím, jak se ty povědomé zelené oči otevírají.

 

Byly zamlžené utlumenou bolestí, ale přesto zůstával jejich pohled na něj jako přikovaný.

 

„Kdo… si?“ zašeptal chlapec chraplavě.

 

Severusovi se zadrhl dech v hrdle.

 

Polkl a pokusil se tiše odpovědět. „Jsem profesor Snape.“ Pak zamrkal a uvědomil si absurditu titulování v takovéto chvíli. „Ale můžeš mi říkat Severusi, jestli chceš.“

 

„Proč?“

 

„Proč co?“ zajímal se Severus a obával se přitom tolika otázek. Proč jsi mě nezachránil? byla v úplném popředí jeho mysli, i přes její nepravděpodobnost.

 

„Proč… si tu?“

 

„Jsem tu kvůli tobě,“ odpověděl po chvíli.

 

Harry zavrtěl hlavou, jako by jeho odpověď popíral.

 

„Nikdo tu… není pro mě. Vrať se ke… svému chlapci. Nikdo… mě… nechce.“

 

Severusovi se prudce sevřelo srdce a sám stiskl chlapcovu ruku o to víc.

 

„Jsi jediný chlapec, kvůli kterému tu jsem.“

 

Zelené oči v sobě nesly otázku, jak tak na Severuse hleděly.

 

„Jsem… tvůj jediný… chlapec?“

 

„Jsi můj jediný chlapec,“ potvrdil Severus, zvedl druhou ruku a jemně ji Harrymu položil do rozcuchaných vlasů.

 

Koutek Harryho úst se stočil vzhůru a on radostně zachrčel: „Tvůj chlapec…“

 

„Ano,“ zašeptal Severus, zatímco ho hladil.

 

Poté Harry zavřel oči a naposledy vydechl. Zemřel s úsměvem na rtech a Severus zaklonil hlavu a statečně bojoval s přívalem vlastních slz.

 

„Zemřel?“ zeptala se Poppy od nohou postele o chvíli později.

 

Severus svěsil hlavu k hrudi a souhlasně zachrčel.

 

„Chudák chlapec.“

 

ooOoo

 

Bezprostředně poté se Severus zamkl ve své laboratoři a dal veřejně najevo, že nesmí být za žádných okolností vyrušován. Uklidňoval se přípravou lektvarů a v duchu doufal, že se v tom ztratí a už se nikdy nevrátí.

 

Když ho ale nakonec vyrušili, přišlo to od zmijozelského ducha, Krvavého Barona.

 

„Čím mohu být nápomocen?“ pokusil se o shovívavost k přízraku, který mu plul u hlavy.

 

„Myslím, že byste měl otevřít dveře,“ vyjádřil se Baron s takovým pobavením, jaké u něj Severus ještě nikdy neviděl.

 

„Nechci s nikým mluvit…“ začal Severus.

 

Jenže Baron ho přerušil a dodal: „Není to nikdo, koho čekáte. Otevřete.“

 

Severus se zamračil a raději se zavířením pláště vzdal případnou hádku. Přešel ke dveřím, odstranil ochrany a otevřel je. Pak kvůli tomu, co čekalo na druhé straně, zprudka nasál vzduch nosem.

 

Stála tam světélkující postava, vznášela se jen pár centimetrů nad kamennou podlahou, na které stál. Byl to malý chlapec, stále oděný v lehkém bavlněném pyžamu, které mu navlékli na ošetřovně. Na chlapcově tváři chyběly ty strašné brýle, které Severusovi jen zastiňovaly jeho zářivé zelené oči, a on si uvědomil, že je na sobě neměl, ani když zemřel.

 

„Harry…“ vydechl, když konečně zjistil, jak že se to vlastně dýchá.

 

Harryho obličej se radostně rozsvítil, když ho poznal.

 

„Tvůj chlapec, správně? Říkal jsi, že jsem tvůj chlapec, že ano?“ Jeho hlas v sobě nesl nadějný nádech a Severus bojoval s pocitem na hrudi, který neměl žádných hranic.

 

„Já… ano. Říkal,“ odpověděl Severus a v duchu se tady a teď rozhodl.

 

„A nebudeš se mě chtít zbavit, že? Nepovíš mi, abych šel pryč?“

 

„Nepovím,“ potvrdil Severus nakřáplým hlasem. „Proč nejdeš dál?“

 

Ustoupil a pak s morbidním požitkem sledoval, jak Harry bezhlesně vhopsal do jeho lektvarové laboratoře.

 

ooOoo

 

Od té doby byl obávaný bradavický mistr lektvarů vídán s malým společníkem, který ho doprovázel do jeho laboratoře a do mnoha hodin. A jakmile se Harry obeznámil se zmijozelskou kolejí, byl také spatřován v jejich společenské místnosti. Rád tam sedával s žáky z prvních ročníků a pokládal jim otázky a oni ho po počátečním váhání uvítali mezi sebe jako jednoho z nich.

 

Ve Velké síni se moc často nezdržoval. Bylo v ní pro něj moc hluku a ruchu, ale občasně, v období Vánoc, pro něj skřítci přichystali volnou židli vedle Severuse a on se u svého profesora ukázal.

 

Zbytek času trávil v profesorových komnatách, stočený na pohovce vedle muže, který mu nahlas předčítal z různorodých knih.

 

Byla to šťastná smrt, daleko ironičtější skutečností, že si svou smrt užíval mnohem více než svůj příliš krátký život.

 

ooOoo

 

Čas plynul a brzy – příliš brzy podle určitých měřítek – si smrt našla i Severuse. Harry seděl vedle jeho postele, zatímco jeho kletbami stižené tělo zápasilo o dech. Byla to krátká bitva a brzy Severus vydechl naposledy, stejně jako Harry o dobrých deset let dřív.

 

Severusova přízračná podoba se vedle svého těla usadila šokovaně. Harry se natáhl a dotkl se jeho ramene a jeho profesor se k němu pomalu otočil.

 

„Harry? Jsem mrtvý?“ byla Severusova otázka.

 

„Jo,“ odpověděl Harry a pak k němu přelezl a prudce ho objal.

 

„Můžem jít teď navštívit Brumbyho?“ vyzvídal Harry.

 

„Ano,“ souhlasil Severus a postavil se s malým chlapcem pevně ve svém náručí. Harry se usmál a oba zmizeli ze svých komnat.

 

O okamžik později se v Brumbálově pracovně objevil přízračný muž s malým přízračným chlapcem, který mu seděl na boku.

 

„Přišli jsme ti říct sbohem,“ pronesl muž směrem k Brumbálovi.

 

„Tak brzy?“ zašeptal stařec.

 

„V ten správný čas. Vezmu teď svého chlapce domů,“ odpověděl muž se zřídkavým úsměvem na rtech.

 

„Sbohem, chlapci.“

 

ooOoo

 

Albus tam ještě stále strnule seděl, i když už jejich podoby vybledly. Fawkes přelétl na jeho rameno, zazpíval mu do ucha a on si nahlas povzdechl.

 

„Já vím, Fawkesi. Moji chlapci mají konečně klid, ale to přece neznamená, že mi nebudou chybět.“

 

KONEC

 

 

Komentáře   

 
0 # martina11 2014-08-15 08:04
:cry: Moc díky za překlad. :cry: V tuhle chvíli nevím co jiného napsat. :cry:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Vixen 2014-08-15 08:38
:cry: :cry: :cry: Díky za překlad. Smutné ale krásné :-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # gridi 2014-08-15 08:44
Silný nápor na city. Je to úžasné. ĎAKUJEM. :heart:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # wera 2014-08-15 10:05
tak moc k sobě patří,i když tentokrát až po smrti. Užasná povídka! Smutná v tom,co museli oba vytrpět a úžasná v tom,jak se nakonec přece jen sešli.Díky za život po životě! A díky za překlad!!!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Mája 2014-08-15 10:33
Tak jsem si taky pobrečela... :cry:
Bylo to krásně smutné... Díky, Pat :heart:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Angharad 2014-08-15 20:05
Nostalgie na dobrou noc. :cry: Teda, ne že by se mi to nelíbilo, to zase ne. :-*
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # zubejda999 2014-08-16 09:44
dlho som si tak nepoplakala ako teraz :cry:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # pajka 2014-08-16 09:46
Kruci Paty, tohle mi nedělej! Po AoA bych potřebovala něco úsměvného a ne probrečet celou povídku :cry: . Úžasné, moc díky za překlad.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Bea 2014-08-16 10:54
Nádherne smutné. Čo si mi to urobila? Ja takmer nikdy neplačem a teraz mám v očiach slzy...
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # kamci 2014-08-17 19:27
:cry:
krásný, ale :cry:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Mafe 2014-08-21 14:01
tak smutný věci by neměly být tak krásné :cry:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Profesor 2014-08-21 23:15
Moc pěkné. Příšerně smutné, ale moc pěkné.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Lachim 2014-08-24 20:58
Smutné a veselé zároveň. Kam na to chodíš?
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # nikol 1987 2014-10-07 20:09
Brecim jako zelva :cry: :cry:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # zamik 2015-06-03 13:40
To bylo nádherné. Smutné a zároveň šťastné. Děkuji
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # white 2015-06-30 20:09
Nádherné! :cry: Naozaj ma to dojalo. Počúvala som k tomu Glumy sunday a skončila som v záchvate plaču. Dúfam že ešte niečo také bude :heart: :cry:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # sisi 2016-09-24 18:35
Podivně nádherné, Severus a Harry odešli spolu domů. Poetické. Tak hrozná smrt je spojila lépe než cokoliv živého. Sadisticky přemýšlím, co Severus vyvedl Dursleyovým, když ho vlastně ani neodsoudili. Nejlépe bodoval duch Krvavého barona. Díky za překlad.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Persephona 2017-05-25 19:42
Já....prostě ztrácím řeč. Už dlouho mě nic takhle nedostalo. Úžasný :cry: :heart:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
   

Statistiky

Návštěvníci
928
Články
1295
Odkazy
34
Počet zobrazených článků
2430249
   

Toplist

TOPlist

   
   

Patolozka.drabbles.cz

patolozka.drabbles.cz