Aktuálně probíhá přesun stránek na novou doménu.Pat.

 

 

   

Přihlášení  

      

    | 
   

Online uživatelé  

Žádné
   

Prohlášení  

Na těchto stránkách najdete příběhy z různých fandomů, práva na neoriginální postavy jsou vyhrazena jejich autorům, práva na ostatní postavy náleží autorům děl.

Uveřejněné povídky dominantně popisují příběhy mezi postavami stejného pohlaví, uvědomte si to, prosím, než se začtete. Byli jste varováni.

 

   

Dopisy pískem zaváté 1

Hodnocení uživatelů:  / 7
NejhoršíNejlepší 
Podrobnosti

Dopisy pískem zaváté

fandom Hobit, thilbo, slash

Romance, humor, angst, fluff, dopisová forma

Shrnutí: Dopisy, které píše Thorin Bilbovi během jejich odloučení, aniž by tušil, kam ho všude zavedou jeho vlastní myšlenky.

A/N: Dlouho jsem nic nenapsala, ale stále se snažím a dopisová forma byla vždy má oblíbená. A protože jako obvykle - sama ani netuším, kam mě povídka zavede - nemohu to slíbit ani vám... Takže to můžete buďto risknout, nebo ne :-D

 

Dopis první

 

Postel je bez tebe moc chladná…

Takhle jsem nechtěl začínat. Já vím, co řekneš - ´Jsi směšný, proč bys nemohl? Piš mi, cokoliv tě jen napadne,´ a přidáš ten svůj nevinný, skoro dětský úsměv. Ale nemohl a neměl. A přesto…

Postel je bez tebe moc chladná.

A velká…

Věděl jsi, že když tu nejsi, nechává mi Balin připravit přikrývku navíc? Tohle je směšné. Vážně. Na stará kolena ho chytá sentiment. Oheň ve všech prostorách nechávám rozhořet, až plameny šlehají nad římsu, všechny mé nápoje mají najednou ostrý říz, kdykoliv spočinu v našich komnatách, čeká na mě horká lázeň s levandulovou vůní (levandulovou, vážně - cítím ji, jen co vstoupím do dveří), a pak je tu ta přikrývka. Přikrývka navíc… Ta, kterou, když jsi poblíž, nikdy nepotřebuji.

První noc jsem si jí nevšiml. Další elfí delegace a všechny ty jejich požadavky, stížnosti a zaručeně brilantní návrhy mě znechutily natolik, že jsem skončil s bolestí hlavy na lůžku, ani nevím jak. Necítil jsem tu tíhu navíc, ani neslyšel, když mě někdo přikrýval (jistě musel, víš přece, že když usnu, jsem jako špalek celou noc, tak jak bych se do ní mohl takhle zavinout?). Ale pak… ráno, jakmile jsem se probudil, v hlavě stále jako by se z dálky ozývaly zvony, to bodnutí prozření nešlo ignorovat.

Postel je bez tebe moc chladná. Opakuju se, vidíš to. Raději bys to ani neměl číst, ještě by ti popraskaly ty tvoje nové brýle, a to by byla škoda. Možná jsem ti to ani neřekl, ale vypadáš v nich… mladší. Jako tehdy, když jsme se poznali a svět byl příliš bláznivý a čas letěl jako závan prudkého větru. Zvýrazňují jiskry ve tvých očích. …Že v nich žádné nemáš? Heh! Jak by ne? Dokážeš je až moc dobře vidět sám třeba u Thiriho, když se s ním Kili odváží až za námi nahoru, ale u sebe ne? A kdo je tu najednou směšný, co?

Thiri… ten chlapec je stejný jako mí synovci, když byli mladší. Nebo spíš ne. Horší. Kolikrát za den blahořečím své sestře, že ty dva vskutku dokázala vychovat. Tedy s mou pomocí, samozřejmě, jak tak rád zdůrazňuješ, i když si tím nikdy nejsem zcela jist. To ona měla trpělivost, soucit a porozumění. A když i toho pozbyla, třímala v ruce alespoň lískovku. Nebo paličku. Ale většinou stačil její hlas. Energický, když se zlobila, tichý, když byla zklamaná, klidný, když toho bylo třeba, a něžný, když nás zahrnovala láskou.

Chybí mi. Chybí mi i ty její pichlavé pohledy. …Když nebyly namířené na mě. Nebo možná, i když byly, víš to dobře sám, třebaže o tom nemluvíme. Ještě, že se jí Dalira tak podobá, zvládnout Thiriho a teď i tu maličkou… No vážně! Nesměj se mi! Představ si, že ji Thiri vykoupal na tržišti ve fontáně, jen tak, a ona se tomu ještě smála! Vidíš před očima ten její bezzubý úsměv? Promočené kudrliny na všechny strany? Málem jsem narazil do sloupu a zesměšnil se tak před celým Bardovým doprovodem, když jsem je spatřil z ochozu. A to jsem se právě chtěl pochlubit tím, jak se nám trh úspěšně rozrůstá poté, co na naše návrhy přistoupili i kožoměnci, co přišli ze severu. Stačil ten jeden pohled a všechny myšlenky se mi vypařily z hlavy, až musel Ori (mimochodem, povýšil na Balinova asistenta, jistě tě to potěší) přiskočit a po obvyklém: ´Ehm, ehm, Vaše Výsosti, neměl jste v úmyslu…?´ všechny opět namotat na správnou nit.

Jednou se z nich zblázním. Ze všech.

Vážně. Nejsi tu, abys obrátil oči v sloup, zakroutil pobaveně hlavou a řekl něco jako: ´Ale jdi, vedeš si moc dobře, víš to sám. Svět by byl nudné místo bez všech těch drobných mrzutostí a náhlých překvapení.´

A měl bys pravdu. Kde bychom byli? Kde bych byl, kdyby nebylo přesně toho?

Je pozdě, ale nechce se mi spát, postel je moc chladná, ale to jsem již napsal, vlastně vícekrát, než by bylo zdrávo. Ale já nepíšu knihy, jen podepisuji lejstra, jak Balin taktně podotýká, když mi jich na stůl položí půl tuctu a soucitně se na mě usměje, od toho jsi tu ty. Mohl bys mi něco vyprávět, až se vrátíš, nebo lépe – budeš mi muset všechno vyprávět, hned, jak tě náležitě uvítám, tomu se nevyhneš.

Dávej na sebe pozor a žádné potulování po večerce, víš, že už na to nemáš věk.

S láskou

tvůj Thorin

   

Statistiky

Návštěvníci
1607
Články
1295
Odkazy
34
Počet zobrazených článků
3311738
   

Toplist

TOPlist

   
   

Patolozka.drabbles.cz

patolozka.drabbles.cz