• Aktuálně pokračuje zveřejňování překladu povídky Zkázonosný prach (HP, snarry).
  • Chystá se nový snarry překlad.

Pat.

 

 

   

Přihlášení  

      

    | 
   

Online uživatelé  

Žádné
   

Prohlášení  

Na těchto stránkách najdete příběhy z různých fandomů, práva na neoriginální postavy jsou vyhrazena jejich autorům, práva na ostatní postavy náleží autorům děl.

Uveřejněné povídky dominantně popisují příběhy mezi postavami stejného pohlaví, uvědomte si to, prosím, než se začtete. Byli jste varováni.

 

   

D For Defender – O jako ochránce 1 - Povídá se o něm, že je netopýr 1/2

Hodnocení uživatelů:  / 3
NejhoršíNejlepší 
Podrobnosti

DFD

D For Defender – O jako ochránce

Autor: amand-r; Překlad: Patoložka; Beta-read: Lady Corten, Claire

Crime/Humor/Romance, slash, snarry, NC-17 (sex a násilí)

http://www.thebejeweledgreenbottle.com/2009%20Mixed%20Games/Fic%20Snitch/snitch-amand_r.html

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended. This fanfiction was written by amand-r, czech translation was created by Patolozka.

ooOoo

Upozorňuji na upozornění v záhlaví!

Část první – Povídá se o něm, že je netopýr 1/2

Mocná ruka osudu stvořila lože mé budoucnosti a na mně je v něm ležet. Jsem předurčen k tomu stát se superhrdinou. Napravovat chyby a odhodlaně vypalovat spravedlnost do srdcí zločinců, ať jsou kdekoliv. S osudem nelze bojovat. Ne, pane. A raději do budoucna nejezte v posteli sušenky nebo budou všechny… polámané.

Harry už byl téměř čtyřmi prsty zanořený v Severusově pozadí, když ho napadlo, že důvod, proč se Severus v poslední době chová tak divně, je možná ten, že má milostný poměr. Zatímco naslouchal mužovu sténání, Harry nepatrně stáhl ruku a políbil ho na šourek, než začal tu záležitost dále zvažovat. Chodil si lehnout pozdě v noci, prospal celý den, vyhýbal se povinnostem, měl zvýšené libido, chuť zkoušet nové věci… Harry pohlédl dolů na své prsty. Palcem pracoval na Severusově hrázi, zatímco se pod ním muž prohýbal jako kočka.

Už jen ta myšlenka byla dostatečná, aby ho vytrhla z rytmu a zastavila ho v polovině procesu vkládání palce do Severusovy štěrbiny. Severus přizvedl svou dolní polovinu do vzduchu, umísťuje tak větší váhu na jeho ramena, a poté sklouzl trochu zpět na postel, aby Harryho popostrčil, ale nic se nestalo. Harry se na svého partnera na okamžik podíval kriticky – vytáhlý, mrštný, trochu bledý, ne tradičně pohledný, ale stále v dobré kondici. Právě se blížil do středního věku, vážně, i z hlediska toho delšího časového období, a tak možná, možná byly všechny ty divné věci způsobeny jen obvyklou krizí.

„U Merlinových koulí, Harry,“ zaskučel Severus. „Ty jsi ale úděsný srandista.“ Harry zavrtěl hlavou a začal se druhou rukou zabývat svým rozkrokem, stočil zápěstí a přiložil palec k dlani. Jo, bude o tom uvažovat později, až se oba kompletně uspokojí. Někdy je darovaný kůň prostě skutečně jen darovaný kůň.

Po pravdě nebyl ohledně tohohle nijak moc nadšený, když to Severus navrhl, a pak po něm namíchnutě hodil haldu odrbaných knížek kouzelnických milostných manuálů, než se na několik týdnů zavřel do laboratoře, ale čím víc Harry studoval ty pohyblivé obrázky (pohyblivé obrázky! Zdravím, kouzelnické porno), tím více byl zvědavý, a teď naprosto připravený udělat se přes Severusův hrudník. Muž se potil a trochu se svíjel a Harry cítil jeho svaly obklopující jeho prsty a palec, vlastně celou ruku, a když zavřel oči, bylo to, jako by tam měl svůj penis, takové to bylo. Páni, dokázal si představit každé zacukání a zavlnění toho pohybu. Znovu sevřel ruku a najednou tam byl, přesně jak tvrdil návod, a Severus zařval, jeho prsty škrábavě sevřely povlečení.

Doufejme, že to bylo dobré.

Harry pracoval svou rukou, rozevřel pěst, polaskal prostatu a pokoušel se zdržet vyvrcholení, jenže Severus otevřel oči a pohlédl na něj, pohlédl přímo na něj a řekl: „Teď se můžeš udělat, Harry,“ a to bylo dost na to, aby ztratil kontrolu.

Harry dosáhl vrcholu a potřísnil svůj hrudník a Severusovy nohy a poté se svou ulepenou rukou natáhl vpřed, aby rytmicky zpracoval Severusův penis a zadek, se zoufalou potřebou donutit mužova záda, aby se prohnula, vlasy, aby mu přilnuly ke krku, tvář se zkroutila do grimasy a oční víčka se natěsno sevřela. Jeho ruce, tak talentované v soubojích a lektvarech, se bezmocně rozplácly na postel a jeho nohy se vypjaly, napnuté linie svalů jeho stehen Harrymu vyvstaly před očima, až si Harry pomyslel, že by je mohl políbit, olíznout.

Severus vyvrcholil s křikem a Harry čekal, než bylo po všem, zatímco tam jeho muž ležel s nohama od sebe. Pak Harry uvolnil svou ruku a odpotácel se do koupelny, aby se umyl.

Když se vrátil a hodil svému manželovi nahřátou, vlhkou žínku, svalil se tváří na postel a něco zabručel do polštáře.

„Měl jsi pravdu,“ prohlásil neochotně, ačkoliv ne až tak neochotně. Všechny záblesky podezřívavosti, které mu přišly na mysl uprostřed sexu, se ztratily v červáncích. Samozřejmě, že Severus neměl milostný poměr. To bylo absurdní.

Severus se na posteli posunul a Harry zaslechl zvuk tkaniny otírající se o kůži. „Já vím. Mám totiž vždycky pravdu.“

Ale jak to, že absurdní? Nebylo to tak, že by Severus nebyl atraktivní. Od konce války uplynulo už patnáct let a Harry stále ještě čas od času nacházel dopisy, které mu byly adresovány, když se probíral svou vlastní poštou od fanoušků – obvykle to bývaly nějaké starší ženy nebo šestnáctky, které nemohly uvěřit, že byl Severus gay. Domnívaly se, že je prostě jen ještě nepotkal, a tak běžně následovala žádost o schůzku či setkání nebo tak něco. Harryho pošta od obdivovatelů byla podobného rázu, ale větší škály a s vehementnějšími argumenty pro zběhnutí na druhou stranu (například – každý se, jak se zdálo, domníval, že ho Severus drží pod Imperiem. Což bylo vysoce nepravděpodobné. Byl přece Harry Potter!). A občas se stále objevovaly nabídky na trojky nebo čtyřky či příležitostné žádosti o hanbaté fotky.

Severus si myslel, že jsou ty dopisy hrozně zábavné. Roky předtím by ho pravděpodobně rozčílily, ale odchod ze školy a konec války mu zřejmě trochu ulevil. Neznamenalo to, že by byl okouzlující, vtipný, shovívavý, no, k nikomu, ale jeho chování bylo na hony vzdálené tomu, jak si ho Harry pamatoval z Bradavic.

No, tohle a taky to, že jeho zadek vypadal v mudlovských kalhotách zatraceně dobře.

Harry se obrátil, takže mohl vidět, jak Severus zahodil žínku směrem ke koupelně.

Otočil se k Harrymu a přitisknul se k němu celým tělem. Zatímco se jazykem pohyboval za jeho uchem, jeho ruce vycestovaly vzhůru po Harryho bocích až na prsa, kde poškádlily bradavky. „Vypadáte, že byste se rád napil, pane Pottere.“

Harry obrátil oči v sloup. „Bohové, ano.“

Severus se natáhl ke svému nočnímu stolku a vzal odtamtud dvě sklenice něčeho, co vypadalo jako voda. Harry se pokusil posadit, což bylo obtížné, protože Severus ho prakticky přišpendloval dole. Spolykal vodu a sotva stačil odložit sklenici na svůj stolek, než mu hlava znovu klesla na polštář a on začal zívat.

„Běž spát,“ zašeptal mu Severus do ucha, oči se mu zavíraly. Harry ještě ucítil zhoupnutí matrace, jak se od něj Severus odtáhl a vstal z postele. Opouštět místnost už ho ale neslyšel.

ooOoo

Harry se postavil k nohám postele a sledoval Severusovy končetiny volně visící přes okraj. Odněkud od hlavy postele se linulo tiché chrápání. Nacházelo se tam mnoho polštářů a většina z nich byla naskládaná na Severusově hlavě. Harry zvažoval, jestli se ta hora pohne, když se Severus otočí - muselo jich tam být nejméně půl tuctu. Jak se to vůbec stalo? Tohle překračovalo říši pohodlnosti a stalo se oblastí nestoudného požitkářství.

Promnul si tvář rukou a uvědomil si, že jsou mu nějaké polštáře ukradené. On potřeboval značně silný šálek čaje, a možná se taky přestat probouzet s tím naprosto strašným pocitem.

„Hej,“ zvolal, lehce si přisedl na kraj lůžka a plácl Severus do lýtka. „Hej, hodláš dnes vůbec vstávat?“

V odpověď se Severusova ruka visící z postele zvedla, stočila se v zápěstí a věnovala mu polovičaté , než lhostejně upadla zpět.

Harry si povzdechl. „Fajn. To je dobré vědět.“

Jejich kuchyň byla bez poskvrnky takovým tím zvláštním způsobem, jako kuchyně, které nebyly po dlouhou dobu používané, a Harry si pomyslel, že by mohl prohledat ledničku, jestli by tam nenašel něco vhodné k jídlu nebo pití, než si uvědomil, že měl být v práci už před patnácti minutami. Před několika lety by už byl dávno z domu a do práce by běžel, než aby se přemisťoval, ale později na to prostě přestal mít náladu. Po většinu dní bezmála neslyšel ani budík.

Dumal nad tím, jestli na něj něco neleze, ale teď nebyl čas nad tím přemýšlet, protože, pokud brzy neodejde, bude Ginny zanedlouho u domu a začne bouchat na dveře, takže na sebe Harry hodil sako, zkontroloval kapsy, do pouzdra umístil hůlku a odkráčel z domu, aniž by se staral o Severusovo probouzení. Dobře mu tak, to má za ten spánek, lenoch.

Harry se přemístil do zadní uličky, kterou používali, aby se dostali na Ministerstvo, a poté tam několik vteřin postál, kývaje na lidi, kteří ho míjeli. Všichni mu věnovali veselé pozdravy. On byl úplně oddělaný. Kdyby nebylo hodin, nikdy by neuhádl, že prospal celou třetinu dne.

Ale nedalo se nic dělat. Harry se obrnil proti celodenní práci, jednou zívnul, mávnul na ochranku a vstoupil do vestibulu.

Když míjel novinový stánek, jeho oči upoutaly různorodé nadpisy – Denní věštec (Ministerská skladiště zpustošena), Jinotaj (Kdo je ten muž, skrývající se za netopýrem?!!?), Týdenník čarodějek (Vzdáváme se ve prospěch toho tajemného muže tří košťat! Mňamy!) a Famfrpálové noviny (Jak vymódit vaše koště, aby bylo nejlepší z nejlepších!). Pokud se stalo něco zajímavého nebo pro něj důležitého, určitě o tom uslyší v kanceláři. Romilda byla v tomto ohledu skvělá asistentka. Sice přišel pozdě, ale zběžný pohled na rozvrh na jeho náramkových hodinkách, takových, které Romilda začarovala na způsob přenosného kouzelnického PDA, mu prozradil, že měl ještě ve skutečnosti dvacet minut k dobru, než samozřejmě začne Ginny mlátit na jeho dveře a on tam nebude. Někdy zvažoval, že se zpozdí jen proto, aby si z ní vystřelil.

Připojil se do fronty u ministerské kavárny ve vestibulu a kalně zazíral na menu. Chtěl čaj? Nebo jednu z těch exkluzivních káv, které Hermiona chlemtá jako vodu? Něco, co končilo oslavným –ino? Příliš velký výběr. Právě rozvíjel snahu o zmatečné rozhodnutí jen podle pohledu na tabuli nad hlavou prodejkyně (Merlin žehnej kouzelnickému světu a jejich malapropistickým způsobům).

„Ehm, ehm,“ odkašlal si někdo za ním a on se otočil, aby tam našel Dolores byla-jsem-pod-Imperiem-no-vážně-přísahám Umbridgeovou, která na něj zírala skrz své brýle a na tváři měla neodmyslitelné zamračení. „Fronta se hýbe, pane Pottere.“

Stále ho odmítala nazývat bystrozorem. Harry se usmál a pokrčil rameny, než se odšoural frontou vpřed. Slyšel, jak si pro sebe něco brblá, zatímco se ubírali cestou skrz krysí bludiště před obchodem.

Harry se náhle otočil. „Takže, jak to jde v těchto dnech ve stenografickém oddělení, Dolores?“

Umbridgeová přimhouřila oči. Harry na sto procent věděl, že se Dolores ze stenografického oddělení, kde pravděpodobně zůstane napořád, snaží dostat, protože se veřejně pokoušela převzít práci kohokoliv, pro koho měla přepisovat a kdo jí diktoval zprávy. Co se jeho týkalo, dostala obrovskou šanci, protože kdyby bylo po jeho, už by se potácela v Azkabanu a ne v suterénu Ministerstva, kde může čekat a splétat plány, jak se zase navrátit k moci.

Prodejkyně se usmála, když se k ní dovlekl. „Bystrozore Pottere! Dobré ráno! Co pro vás mohu udělat?“

Harry mávl rukou. „Cokoliv chcete. Něco s kofeinem. Frappy-crappy-rappy, cokoliv co dáváte advokátce Grangerové.“

Žena za pultem se zářivě usmála, a pak pohlédla přes rameno na kávovar. „Trojité odtučněné sojové espresso s třtinovým cukrem a dávkou Bertíkových fazolek!“

Harry zavrtěl hlavou a zašmátral do kapsy pro drobné. Žádný div, že byla Hermiona vzhůru dvacet čtyři denně.

ooOoo

Jakmile se dostal ke svému stolu, už ho Romilda zdravila, její tvář byla čilá a usměvavá. Očividně praktikovala Grangerčinu metodu využívající kofein. Nebo možná všichni vypadali tak nabuzeně jen proto, že on nebyl. Romilda byla skvělá asistentka a vůbec jí nevadilo, že ji s ním sdílelo šest dalších lidí. Byl strašně rád, že byl schopen si ji najmout. Vlastně, jak si spočítal, pokud by jí nebylo, ještě stále by vyplňoval ta stejná výdajová hlášení, která měl na stole před třemi lety, když přišla žádat o práci.

Ginny už tam byla, seděla u stolu naproti tomu jeho. Dříve setrvávali na opačných stranách místnosti, ale brzy poté, co je dali dohromady jako parťáky, své stoly postavili čelem k sobě. Do dnešního dne si Harry nebyl jistý, jestli to byl až tak dobrý nápad. Ginny, na rozdíl od svého bratra, byla trochu moc ochotná pohazovat kolem kancelářskými potřebami.

Postavil kafe na stůl a odložil cestovní plášť na háček na stěně. Pak klesl na židli a dal si hlavu do dlaní.

„Jdeš pozdě,“ prohlásila Ginny. Na jeho záznamníku přistála kancelářská sponka.

„Jsem vyčerpaný,“ odpověděl. „Už jen při pohledu na tebe se mé tělo unavuje.“

Ginny si posměšně odfrkla, „Všechno to máš z toho výstředního sexu, který provozuješ,“ a na vteřinu si Harry pomyslel, že ví něco, co by neměla, dokud neuslyšel její štěkavý smích. „Stárneš, Jiskro.“

Harry vzhlédl a usmál se na ni, bradou zůstal opřený o své ruce. V kanceláři už bylo docela rušno, což nebylo tak překvapivé, jelikož byl poslední, kdo dorazil. Viděl Colina Creevyho jít na záchod, když vstupoval, a Milda poletovala po místnosti a roznášela poštu. Susan Bonesová seděla u svého stolu a mračila se do papíru, který držela, a její dva spolupracovníci byli pravděpodobně někde v terénu. Harry je sotva viděl od té doby, co přijali noční směnu.

„Předpokládám, že se dříve nebo později budeme muset dát do práce,“ řekl mdle. „Co máme na dnešek?“

Ginny se na něj zakřenila a odhodila na stůl haldu novin. Tím tvrdým nárazem vyšplíchlo přes vršek kelímku trochu kafe. „Chci si promluvit o tom muži-netopýrovi.“ Usmála se a čekala, až to pochopí.

Harry na ni vteřinu jen tak zíral, protože si myslel, že snad řekla muž-netopýr. Když se Ginnyin výraz nezměnil, ale její oči se snesly ke štosu papírů před ní, uvědomil si, že mluvila zcela vážně. Pohlédl dolů na přední stranu Věštce, jehož titulky předtím ignoroval, ale pohybující se fotografie byla stejně tak jasná, jako mudlovské fotky yettiho stop kdesi v lesích. Fotografie bez ustání ukazovala stín skákající z jednoho ministerského skladiště ve Vydrníku svatého Drába. Nadpis zuřivě hlásal, že skladiště bylo vypleněno, a pak podpáleno.

Harry od sebe noviny odsunul. „Nechci mluvit o tom muži-netopýrovi,“ prohlásil vztekle. Vůbec se mu nelíbila myšlenka, že někde bylo něco, ne ne, někdo, kdo nutil lidi, aby si mysleli, že dokonce ani není člověk. Nahánělo to strach, ale taky úžas. A někdy i snahu k napodobování.

Harry toho muže-netopýra nebral vážně, ale očividně bude muset, pokud to byla osoba, která povýšila z občasných přečinů v kouzelnické komunitě na znehodnocování soukromého majetku. Soukromého ministerského majetku.

„Musíme tenhle případ vůbec brát?“ zeptal se mátožně. „A taky, prosím tě, neříkej tomu muž-netopýr. Je to směšné.“

Ginny zkřížila paže na prsou a naklonila se nad stůl. „Batman, tedy.“

Harry zavrtěl hlavou a přelétl článek. Nebylo tam zmíněno, co se ve skladišti nacházelo, jen že to byl ministerský majetek. Tohle bylo už druhé ministerské skladiště za tento týden. Ministr kouzel, Pastorek, se nevyjádřil, ale údajný zdroj tvrdil, že skladiště bylo plné starého vybavení, které bylo určeno ke zničení. Harry protočil panenky. Jaké staré vybavení? Faxy? Přístroje na ledovou tříšť?

Ne že by snad věděl, nebo se staral o to, co se ve skladištích nacházelo. Ale zřejmě brzy bude muset a raději by si takový druh informací ověřil ze spolehlivějších zdrojů – jako třeba z vnitřních kanálů samotného Ministerstva.

Harry na Ginny zamlaskal. „Když mu tak budeme říkat, někdo by nás mohl zažalovat.“

Ginny pozvedla paže na obou stranách a zkřivila tvář. „Jsem noc,“ zamručela.

Harry si odfrkl a složil noviny. „Ano, no, tak se vydáme po tom muži… netopýrovi… věci,“ souhlasil, záměrně ignoruje Ginny a její hyperaktivní spěch. „Měli bychom dolů do skladu poslat oběžník, abychom zjistili, co v těch skladištích bylo. A pak bychom se měli jít podívat do toho druhého, ačkoliv si nemyslím, že by to bylo k něčemu dobré.“

Ginny obrátila oči v sloup. „Z toho prvního zbyla jen vyhořelá troska.“ Nahnula se ještě více vpřed. „Co se stalo se vším tím vybavením určeným ke zničení?“ Rozhlédla se a Harry se k ní naklonil. Vypadalo, jako by se chystali k polibku, a možná by k tomu před patnácti lety i došlo, každý ale teď věděl, jak to s nimi bylo. Ginnyina tvář byla jen centimetry od jeho, culík se jí zhoupnul do tváře. „Myslím, že ten muž-netopýr po něčem jde,“ zašeptala.

Harry se usmál. „Jako mstivý anděl.“

Ginny se ušklíbla. „Jo. Jako jistý válečný hrdina…“

„Nejsem žádný muž-netopýr,“ odvětil Harry náhle. Chápal, kam tím směřovala. Odtáhl se a zazíral na ni, přál si, aby Ginny přestala s takovým typem narážek. Nebyl nějaký maskovaný strážce. Už teď zajišťoval spravedlnost a vybíral pokuty, rozhodně to nepotřeboval dělat i ve svém volném čase.

Podle povahy jejího úsměvu dokázal odhadnout, že se spíše baví, než aby tu myšlenku seriózně oťukávala. „Jsi v těchto dnech děsně utahaný, Jiskro.“

Harry na ni ukázal prstem. „Věř mi, že kdybych měl trochu víc energie, využil bych ji jinak.“ Na vteřinu uvažoval, že jí řekne o Severusovi a té milostné aférce, kterou možná má nebo taky nemá, ale bylo příliš brzy, aby to zmiňoval. Zatím byl v práci pouhých deset minut a on a Ginny už klábosili o rozsáhlém spiknutí, o Batmanovi, a přidat do toho mixu Severusova domnělého tajného milence by všechno přetvořilo jen do zápletky z telenovely.

Ginny se ušklíbla. „Tak dobře, Milda pošle žádost do skladu a my se posuneme dál.“ Odložila noviny stranou a zvedla další složku. „Už zase napsali tamti podráždění lidé,“ řekla a zamávala něčím, co vypadalo jako zbytek z huláku. „Milda to otevřela kleštěmi, a přesto to spálilo celou hromadu našich meníček z rychlého občerstvení.“

Milda, když na ni úkosem pohlédl, opravdu vypadala trochu… sežehnutě. Vykulila na něj oči a práskla o svůj stůl několika složkami.

„Pořád si stěžují na nějaká světla,“ prohlásila Ginny mrzutě a odložila si nohy na kraj desky stolu. „Víš, kdybych o tom nevěděla víc, řekla bych, že jsou tam všichni zpití pod obraz.“

Harry upil ze své kávy a zaksichtil se. Příliš sladké. Hermiona si tím určitě vynahrazuje všechny ty roky, co jí její rodiče-zubaři nedovolili cukr. Postrčil to směrem k Ginny a usadil se zpět. „No a co říkal Creevy?“ Předal ten případ Creevymu, protože vůbec netoužil jít někam poslouchat stížnosti bandy přitroublých, starých kouzelníků z východní Anglie.

Ginny zvedla kafe a přivoněla k němu. „Říkal, že prozkoumal celé to místo a nic tam nebylo. Žádná světla.“ Usrkla z kafe. „Tohle je tak úděsně sladký.“

Harry pokrčil rameny. „Neměli tam někde skladiště i Fred s Georgem? Pokusnou plochu? Něco takového?“

Ginny kafe odložila na Creevyho stůl za ní. „Myslím, že jo. To byl ten, co jim shořel. Nebo vyletěl do vzduchu. Nebo byl stavebně nevyhovující.“ Ušklíbla se a zhoupla se dozadu, až zůstala její židle jen na dvou nohách. „Vynalezli tolik způsobů ničení.“

To byla také pravda. Harry zcela určitě věděl, že jim Ministerstvo platilo, aby takové věci nevyráběli pro veřejnost a místo toho u nich objednávali různé triky a nástroje, které se staly ministerským majetkem.

Díval se, jak se Creevy vrátil ze záchoda, potěšeně si prohlédl kafe na svém stole a tesklivě se zadíval na Ginny. Harry přemýšlel, jestli si je Ginny vědoma, jak si ji Colin předchází. Pak upil z kávy, udělal obličej, a opatrně ji odsunul na kraj stolu své parťačky. Susan na Colina pozvedla obočí a hodila celou tu věc do odpadků. Pravda, těhotná Susan rozhodně nemohla kofein.

Harry si povzdech. Potřeboval povzbuzovač. Jeho PDA mu sdělilo, že má teď hodinu volno. „Hej,“ zvolal na Ginny, která se vyvalila ze židle a začala balancovat na bříškách prstů. „Pojďme se na tu oblast zeptat tvých bratrů. Však víš,“ řekl vážně, „kvůli průzkumu.“

Ginny zatleskala rukama, celá se rozsvítila. „Och! Venkovní průzkum! Velmi důležitý, vskutku! Stavíme se pro kebab?“

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Komentáře   

 
0 # Claire 2013-07-15 09:03
Oh, no dobře - varování bylo a kdo ho nevzal v potaz, jeho smůla.
Dlužno dodat, že téměř všechny postavy se chovají dosti zvláštně, hodně mimo rámec, v němž je máme coby čtenáři zasazené...
Kupříkladu takové bystrozorské oddělení - ne, že bych o těch strážcích zákona měla valného mínění,ale tohle...zdá se, že jediný, kdo tam něco smysluplného dělá, je Romilda Vaneová (Zmijozel!!!) a jinak tam mají poměry jak u nás v parlamentu.
Zelená světýlka? A zelení mužíčci s anténkama budou příště? Harry a Batman? Tento konkrétní Harry? Vyloučeno - čím vůbec myslíš, Ginny? :lol:
A zase to zachraňuje Severus - svůj a nezklame ... no a co, že je trochu požitkářštější v oblasti sexu - po těch letech odpírání....
Nicméně, je to začátek - zahřívací kolo - tak třeba se ještě někteří vystříbří ... rozhodně si zaslouží šanci... ;-) :lol:
Díky za kapitolku a spoustu práce, co sis dala s překladem - osobně se obávám, že většina čtenářů bude mít problémy s komentováním - prostě netypická povídka ve všech ohledech. ;-) :-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2013-07-24 17:13
Já mám tu povídku prostě ráda, je taková úplně jiná, svěží, neotřelá a děsně špatně se překládala, ale co... Asi mám pro takové věci slabost:-) Díky moc!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Sitara 2013-07-15 11:36
Páni! Takový překvapivý začátek... proslov o mocné ruce osudu a pak: nejezte sušenky v posteli :lol: Harry a Severus jsou manželé a odehrává se to 15 let po porážce Voldyho, to jsem nečekala :lol: Líbí se mi to, je to takové zvláštní, nezvyklé, ale moc se těším na pokračování! Překlad se ti opravdu moc povedl Pat :roll:
Děkuji za tvou práci! :heart:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2013-07-24 17:14
Děkujeme moc, Sit, pracovaly jsme na tom velmi usilovně všechny tři:-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # kamci 2013-07-17 17:31
opravdu neobvyklé, ale rozhodně zábavné :D
6e by nám Severus něčím drogoval Harryho, aby si nevšiml, že v noci odchází :P
díky za překlad :-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2013-07-24 17:14
Och, dobrá intuice:-) Díky!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Lachim 2013-07-17 18:52
Zvláštní, jiné, krásné. ;-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2013-07-24 17:14
:lol:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Lily 2013-07-18 21:46
Jé.. zní to dobře.. celkem legrační. Těším se jak to bude pokračovat.. chudák Harry, tak Sev mu něco leje do pití aby ho utahal.. hm.. Jestli bude pořád takhle hotovej, tak ho opravdu začnou podezírat, že je ten "netopýr" on..:)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2013-07-24 17:15
Je to možné, uvidíme:-) Ono to pak dostane takový spád, že ani nestihnou o něčem takovém přemýšlet:-) Děkujeme!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
   

   

Fanpolis

 

Hledáte informace o webech, autorech, jejich dílech? Chcete vědět, co znamenají jednotlivé pojmy z fanouškovského světa? Čtěte, zapojte se, doplňujte... pomoci můžete i vy;-)

 

Fanpolis

Skupina Fanpolis na Facebooku

   

openslash

 

Otevřená facebooková skupina zabývající se slashem.

TJCL

Johnlock conspiraci skupina.

   

Statistiky

Návštěvníci
940
Články
1293
Odkazy
34
Počet zobrazených článků
2341613
   

Toplist

TOPlist

   
   

Patolozka.drabbles.cz

patolozka.drabbles.cz

 

   

Všechna práva vyhrazena Patoložce. Stránky vznikly v roce 2012. Kontakt: patolozka86(at)gmail.com