Aktuálně probíhá přesun stránek na novou doménu.Pat.

 

 

   

Přihlášení  

      

    | 
   

Online uživatelé  

Žádné
   

Prohlášení  

Na těchto stránkách najdete příběhy z různých fandomů, práva na neoriginální postavy jsou vyhrazena jejich autorům, práva na ostatní postavy náleží autorům děl.

Uveřejněné povídky dominantně popisují příběhy mezi postavami stejného pohlaví, uvědomte si to, prosím, než se začtete. Byli jste varováni.

 

   

Ashes of Armageddon - Zkázonosný prach 54

Hodnocení uživatelů:  / 8
NejhoršíNejlepší 
Podrobnosti

Ashes

ASHES OF ARMAGEDDON – ZKÁZONOSNÝ PRACH

Kniha druhá – Prázdnota

Autor: Emily Waters; Překlad: Patoložka; bez beta-readu

http://www.hpfandom.net/eff/viewstory.php?sid=28048

Angst/Tragedy, Drama, Mystery/Suspense, Hurt/Comfort

18+!!!

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended. This fanfiction was written by Emily Waters, czech translation was created by Patolozka.

PP: Toto je má oblíbená kapitola;-) Ještě bude jedna a pak nashromáždím snad přes prosinec, abych vám další dávku mohla po novém roce hezky naservírovat bez přestávek. Mezitím, ale něco bude, už to chystám.

 

ooOoo

 

 

Kapitola 54 - Odevzdání

 

Usadili se na postel tvářemi k sobě a Harry se zamyšleně usmál.

 

Zvolna jeden druhého vysvlékli, nespěchali. Harry si ho prohlížel tak soustředěně, jako by ho viděl poprvé v životě. Obyčejně by byl Severus z takového intenzivního pohledu nervózní, ale tady už si na to za těch posledních pár měsíců zvykl.

 

„Jsi krásný,“ prohlásil Harry nakonec.

 

Severus zavrtěl hlavou. „Myslím, že potřebuješ nový předpis na brýle,“ sdělil mu, avšak méně zaníceně, než jak bylo jeho zvykem.

 

Harry se natáhl, dotkl se jeho tváře a pohladil ho po ní.

 

„Dovol mi, ať je to dnes večer po mém,“ reagoval Harry něžně. „Nebojuj se mnou. Nepři se.“

 

„To zní docela zlověstně,“ ušklíbl se Severus. „Co tím máš přesně na mysli?“

 

„Chci mít možnost se na tebe podívat a říct ti, co vidím,“ zašeptal Harry.

 

„Dokonce i s tvým omezeným viděním bys měl být schopen zaregistrovat ten můj obrovitý nos,“ odvětil Severus suše.

 

„Není obrovitý,“ oponoval Harry, „jen nezapomenutelný. Stejně jako zbylá část tebe.“ Rukama mapoval jeho tělo, hladil ho po bocích, po zádech, po břiše…

 

„Já… oceňuji, o co se tu snažíš, ale nemusíš mi lichotit, ani konejšit mé ego,“ utrousil Severus nepohodlně. „Znám své vady.“

 

„Nemáš žádné vady,“ zaprotestoval Harry, „Jen pár zvláštností a výstředností. Tvůj vzhled klame,“ pokračoval, aniž by mu dal šanci ho přerušit. „Vypadáš štíhlý, na první pohled vlastně až příliš, ale máš v sobě překvapivou sílu a pevné svaly. Vsadím se, že tě tví protivníci běžně dost podceňují,“ dodal s úšklebkem, zatímco prsty přejížděl po Severusově hrudi a bocích. „Musí to být příjemné.“

 

„Občas,“ připustil starší muž poněkud samolibě. Dokonce i po třech letech společného tréninku dokázal Minervu stále ještě překvapovat kaskadérským kouskem, který u něj nepovažovala za možný.

 

„Vidíš?“ nadnesl Harry triumfálně a navedl Severuse, aby si lehl na záda, načež se nad ním rozkročil a nahnul se, aby ho políbil na tvář. „Miluju tvý oči,“ pokračoval, „vyjadřují tolik emocí…“

 

„Přímo široké spektrum,“ zamumlal Severus posměšně, „od naprosté apatie až po úplně opovržení.“

 

Harry se tiše zasmál a přimkl se ještě blíž, přitiskl své rty na jeho oční víčka. „Tolik mi vzdoruješ,“ zašeptal svá pozorování. „Proč?“

 

Severus mu položil ruce na ramena a jemně ho od sebe odsunul. „Je to matoucí.“

 

„A to, co jsme dělali předtím, nebylo?“ zeptal se Harry v očividné snaze pochopit rozdíl.

 

„Ne tolik,“ ošil se Severus. Celá myšlenka na přijímání potěšení a poddávání se radosti mu byla stále nepohodlná. Radost a potěšení byly příliš pomíjivé, nestálo za to jim důvěřovat. Někdo mu je mohl v mžiku vzít a s celou tou děsivou temnotou konce takového požitku by se jen těžko vypořádával. Daleko hůř než s nepohodlnou prázdnotou, na kterou si již zvykl.

 

Harry se posadil a zamyšleně si ho prohlédl.

 

„Chtěl bys to ještě pořád zkusit?“ vybídl ho náhle. „Odevzdání, myslím.“

 

Odevzdání.

 

Už to samotné slovo přinášelo tolik různých významů, od bolesti až po ponížení či méně zřetelnou krutost znásilňování duše, avšak…

 

… avšak jeho milenec ho chtěl, jeho milenec to od něj chtěl. Nešlo tu o odplatu nebo pokání, nešlo o demonstraci věrnosti a dokonce ani o šanci získat si něčí náklonnost.

 

Harry… ho prostě chtěl.

 

„Mohu to zkusit,“ odpověděl a doufal, že jeho hlas neprozradil děs, který cítil, když ta prostá slova pronášel. „Co po mně chceš?“

 

„Chci, aby ses uvolnil,“ pronesl Harry tiše, zatímco dlaní spočíval na jeho hrudníku. „Pokud ti to nějak pomůže, zavři oči. Soustřeď se jen na můj dotek. Představuj si klidně někoho jiného, pokud ti to přinese víc potěšení. Věnuj pozornost tomu, co cítíš. A pokud se ti něco nebude líbit, prostě mi to řekni.“

 

Severus otevřel oči a zahleděl se překvapeně na mladšího muže nad sebou. „To je všechno?“

 

„To je všechno,“ šeptl Harry, políbil Severuse krátce na ústa a pak se posunul níž, aby ho políbil na krku, rty a jazykem se otíral o místo pulzující krční tepny.

 

Severus si povzdechl. Dokonce i po všech těch letech ho znervózňovalo, když se ho někdo dotýkal na místech těch strašných zranění – kousnutí od Naginiho, od nože Toma Raddlea, ale všechny ty vzpomínky, které se nakrátko vynořily, byly téměř okamžitě pohlceny jemností Harryho doteku.

 

Představuj si klidně někoho jiného… Severus se tomu návrhu musel vysmát. Nebyl by toho schopen, dokonce ani, kdyby to zkoušel. Za celý život se ho nikdo nedotkl takhle, s takovým potěšením, s takovou něhou, s takovým nadšením.

 

Do hry vstoupily Harryho ruce, prsty začaly masírovat jeho ramena, zatímco ta mladá, nadšená ústa pohlcovala jeho kůži, jemně ji oždibovala, sála a škádlila.

 

Jakmile Harry proklouzl dolů a začal ho líbat na podbřišku, doslova cítil, jak celé jeho tělo tou stimulací ožívá. Dlouho zapomenuté a zcela potlačované dojmy a pocity se začaly probíjet napovrch. Jeho krví naplněný penis divoce pulzoval a tlačil se na Harryho zardělý trup. Severus si ještě stále nebyl jistý, jak bude tuto část jeho těla jeho milenec vnímat. Věděl, že postrádá svěžest a novotu mládí a na okamžik se jeho pochybnosti zdály potvrzené, to když Harry rukama stiskl jeho boky, ale nic dalšího se nedělo.

 

Měl to vědět, pomyslel si, ale bez jakékoliv zášti. Věděl, jaký byl. Laskavé ujišťování stranou, nikdo by při zdravém rozumu přece…

 

Harry přerušil šňůru jeho myšlenek svými slovy.

 

„Voníš tak pěkně,“ zašeptal a slastně se nadechl. „Tak hřejivě, zemsky.“

 

Severus zalapal po dechu, když Harry jazykem kmitl přes jeho žalud. A když jeho rty obklopily zcela jeho mužství, Severus prostě otočil hlavu a zakousl se do polštáře, jen aby se vystříhal příliš mnoha zahanbujících zvuků. Harry ho jazykem laskal na spodní straně penisu, a když začal sát, Severus zjistil, že nemá tušení, co sám se sebou dělat. Sevřel pokrývky do pěsti a pokoušel se zůstat v klidu. Jenže ten pokus vyšel naplano, jakmile z jeho hrdla proti jeho vůli vytryskly všechny ty vzdechy a steny. Harry jednou rukou stiskl jeho pánev a ten pocit, když se mu jeho vlasy otíraly o břicho v kombinaci s vlhkým teplem jeho úst – bylo to skoro příliš a pak to už bylo příliš doopravdy a on vyvrcholil do jeho úst.

 

Severus čekal, že se Harry odtáhne, nebo se alespoň stáhne, jakmile to bude možné, ale on nic takového neučinil. Dobrou minutu prostě zůstal na místě a svíral jeho měknoucí penis ve svých ústech, jako by se chtěl pokusit vychutnat si tu chuť a prodloužit celý zážitek.

 

Nakonec ho Harry propustil a natáhl se vedle něj. Severus se opřel o loket a rukou se natáhl na oplátku pro jeho penis, jenže zjistil, že ten je ochablý a již pokrytý stopou semene.

 

„Promiň,“ hlesl Harry, až na to, že neznělo nijak zvlášť kajícně. „Asi jsem měl, ehm… počkat, ale byl jsem tak vzrušený tím, že jsem tě měl v puse, že jsem nějak nedokázal normálně uvažovat. Takže jsem tak nějak… vzal věci do vlastních rukou…“

 

Severus vstřebal tu informaci v absolutní tichosti. Harry tím byl vzrušený.

 

Ležel na zádech, oči měl zavřené a stále ještě pociťoval pozůstatky orgasmu. Harry vedle něj se posunul a položil si hlavu na jeho rameno. „Řekl jsem něco špatně?“ vybídl ho jemně, s nucenou lehkostí, ve které proznívaly stopy nervozity. „Příliš mnoho informací?“

 

Severus netušil, jak v takových případech poskytnout útěchu, a tak se rovněž pokusil o bezstarostný tón.

 

„Neexistuje nic takového, jako je příliš mnoho informací,“ pronesl vážně. „Všechna data mají váhu.“

 

K jeho radosti se Harry tiše rozesmál a pak se trochu posunul, teď s hlavou odloženou pod jeho rukou.

 

„Víš… přemýšlel jsem,“ zamumlal, „že budu potřebovat víc polic v knihovně.“

 

Což bylo rozumné prohlášení, třebaže trochu nahodilé. Severus se nadzvedl na lokti a přehlédl kupičku bylinkářských knih v rohu domku. Byly to ty samé knihy, kterým zabraly místo svazky pojednávající o otrockém poutu a magických úmluvách, ty, které si Harry pořídil kvůli němu…

 

„Ne, na moje knihy,“ dodal Harry šeptem. „Na ty tvoje… Možná by sis sem mohl nějaké přinést. Tedy, pokud bys tady chtěl zůstávat i přes týden a ne jen o víkendech.“

 

„To možná není špatný nápad,“ souhlasil Severus nenuceně, jen lehce ohromený tím, že právě v podstatě probírali společné bydlení. Že ano?

 

„Dobře,“ vydechl Harry a byl to výdech úlevný. „Vím, že ten časový posun je příšerný, ale… třeba by to nějak fungovat mohlo. Myslím tím… není žádný důvod, proč by ses nemohl ke Svatému Mungovi přepravovat letaxem odtud, že ne?“

 

„Každodenní mezinárodní letaxová přeprava tě však bude stát ruce i nohy,“ cítil Severus potřebu podotknout.

 

Harry si posměšně odfrkl, očividně se to snažil odlehčit. „Možná, že se mi podaří si to nechat proplatit od mých zaměstnavatelů.“

 

Severus se zachechtal, pobavený tím směšným nápadem. „V tom případě by ti mohli proplatit i další šatní skříň,“ pronesl. „Budu potřebovat i místo na pověšení šatů.“

 

„Och vážně? Obou dvou sad?“ dobíral si ho Harry.

 

„Neposmívej se mému šatníku,“ varoval ho Severus. „Nebo se ho zbavím úplně.“

 

Harry se zasmál pod fousy. „Kdyby věděl, že to bude mít takový následek, začal bych se škádlením už před dvěma měsíci.“

 

Povídali si a dobírali se navzájem, dokud Harry nakonec neusnul. Severus zůstal vzhůru o něco déle, s paží obtočenou kolem Harryho ramen, a přemýšlel, jestli to vážně všechno mohlo být tak snadné. Protože na moment se zdálo, že ano. Harry ho chtěl proti všemu očekávání u sebe.

 

Opět se mu sice v hlavě ozval ten vytrvalý hlásek, který mu připomínal jeho zranitelnost a prázdnotu a říkal mu, že není ničím víc jen než prázdnou schránkou předstírající, že je lidská bytost. Ale pak se k tomu připojil nový hlas a zněl podobně jako Harry.

 

Prosím, dovol mi tě milovat. To je vše, co žádám. To je vše, co budu vždy žádat.

 

Komentáře   

 
0 # wera 2016-11-18 21:27
To byla skvělá kapitola.Tak moc jim přeji,že spolu opět dokáží fungovat. Ovšem Severus je po tom,co prožil,opravdu zlomený a Harrymu dá asi hodně práce,dát ho do hromady,aby svůj život prožíval naplno!!!Díky za kapitolu,dobře se čte,opravdu. A myslím,že je to tvojí zásluhou,protož e ji perfektně přeložíš. Píšeš,že něco chystáš.Už se neskutečně těším,protože ty píšeš tak,že všechny překládané povídky strčíš do kapsy. Velký dík!!!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2016-11-19 09:59
Oooo, děkuji moc;-) Musím zapracovat na poslední kapitole, ale něco mě sklátilo, tak to bude krušné. Díky za koment. :heart:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Mia 2016-11-21 11:20
Krásná kapitola plná něhy, erotiky a toho, o čem opravdu je vztah dvou lidí - důvěra, odevzdání sebe i svého života do rukou druhého, víra, že naše tělo i duše bude v bezpečí....kéž by to tak bylo. Slovy Saint Exupéryho: "Člověk by měl být odpovědný za lásku, kterou probudí".
Tělo se zahojí snadněji než duše, pokud se duše zcela uzdraví vůbec kdy. Složitá povaha Severusova procesu uzdravování moc nepomáhá a je mi za něj smutno. Pevně doufám, že se vše obrátí k dobrému, zrovna jako proces uzdravování u tebe, Pat, a bude brzy líp! Díky moc za kapitolu, překonej jakýkoli virus, co si na tebe dovolil a budu se moc těšit na pokračování.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Patoložka 2016-11-22 15:30
Oooo, moc pěkné shrnutí. Děkuji moc za krásný komentář;-) :heart:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
   

Statistiky

Návštěvníci
1680
Články
1295
Odkazy
34
Počet zobrazených článků
3510112
   

Toplist

TOPlist

   
   

Patolozka.drabbles.cz

patolozka.drabbles.cz